Archiv pro rubriku: Japonsko

Kobe hovězí aneb „The Plánička systém“

Na naší cestě z Hirošimi do Kyota nás čeká přestup v Osace. Dle plánu dorážíme do „kuchyně říše“, jak se městu kdysi přezdívalo, na večer. Je skoro čas večeře, a tak se přesouváme metrem do stanice Namba. Kde jinde bychom si měli dát něco k jídlu než v Dotonbori. Tentokrát ignorujeme lákavé vůně venkovních stánků s takoyaki a yakitori. Míjíme podniky se sushi, nudlemi i krabími specialitami. Zastavujeme pouze u poutačů restaurací, které nabízejí Kobe hovězí. Nejdražší, nejznámější a údajně nejchutnější hovězí na světě. Pokračování textu Kobe hovězí aneb „The Plánička systém“

U lištiček v Kjótu

Šintó patří, vedle budhismu, k hlavním náboženstvím Japonska, a protože je stále živé, lze v Japonsku nalézt šintoistické svatyně věnované různým kami (tj. božstvům) téměř na každém rohu. Charakteristickým znakem takové svatyně je už vstupní brána torii, skrz kterou se na území kami vstupuje. Často je takových bran několik za sebou, až se vtírá myšlenka, jestli spolu různé svatyně nesoupeří, kdo jich bude mít víc. Pravděpodobně nejvyšší koncentraci bran torii lze najít v Kjótu v místě zvaném Fušimi Inari Taiša (Fushimi-Inari Taisha). Pokračování textu U lištiček v Kjótu

Mijadžima – ostrov, kde bohové a lidé žijí společně

Stará šintoistická legenda vypráví o dlouho trvajícím sporu mezi bohem bouří a moří Susano-o-no Mikoto a jeho sestrou bohyní slunce Amaterasu, a také o ostrově Mijadžima. Když měl Susanoo na příkaz svého otce opustit nebe, rozhodl se naposledy navštívit svou sestru a rozloučit se s ní. Vydal se proto do slunečního paláce. Po cestě způsobil Susanoo velkou zkázu, až se dokonce i samotné hory otřásaly. Z toho důvodu byla Amaterasu přesvědčena, že její bratr nepřichází s dobrými úmysly… Pokračování textu Mijadžima – ostrov, kde bohové a lidé žijí společně

Osaka – město kulturních a kulinářských zážitků

Je úterý, šest hodin ráno. Místností se nese ten nejotravnější zvuk, jaký znám. Vyzváněcí melodie budíku na mobilu. Neochotně vstávám z vyhřáté postele. Není času nazbyt. Musíme se nasnídat, sbalit věci a vyrazit na nádraží. Před námi je nejdelší přesun z celé dovolené. Bezmála pěti hodinová cesta z Kawaguchika do Osaky.

Pokračování textu Osaka – město kulturních a kulinářských zážitků

Údolí Kamikoči – výlet do srde japonských Alp

V šest hodin ráno vstát, dojít si na snídani, sbalit nejpotřebnější věci a vyrazit na vlak směr Šinšimašima (Shin-shimashima). To byl náš plán pro dnešní den. Počasí však bylo jiného názoru. Už první pohled z okna pokoje na hory obklopující Macumoto, přes které se valila tmavá oblaka nevěstil nic dobrého. Pokračování textu Údolí Kamikoči – výlet do srde japonských Alp

Útěk do města samurajů – Macumoto

S Tokiem se loučíme dříve, než jsme si ho stačili „pořádně“ prohlédnout. Tlačí nás čas a můj šílený plán vidět z Japonska co nejvíce. Proto se po báječném obědě přesouváme zpět do stanice Šindžuku (Shinjuku). Nejvytíženější nádraží na světě denně přepraví zhruba 3,6 milionů lidí! Celkem dvanáct linek vyjíždí z 36 nástupišť, z nichž vedou dvě stovky východů. S nádražím těsně sousedí rozlehlá síť obchodů a restaurací, která prakticky vytváří další podzemní město. Pokud se někde vyplatí přijít s velkou časovou rezervou, pak je to právě tady. Pokračování textu Útěk do města samurajů – Macumoto

Na obědě u Totora

Japonsko je známé svými tematickými kavárnami, bary a restauracemi. Každý si zde bez problému najde svůj malý ráj, ať už jste milovníky zvířat, dívek v uniformách nebo anime. Já se řadím do té třetí skupiny. Už jako dítě jsem viděla Princeznu Mononoke a Cestu do Fantazie. Žádnou postavu jsem si však nezamilovala tolik jako korpulentního lesního ducha Totora. A tak bylo o jednom z míst, která musím bezpodmínečně v Tokiu navštívit rozhodnuto dlouho dopředu. Pokračování textu Na obědě u Totora