Rikša – japonský vynález?

Kdo by si z filmů z asijského prostředí nevybavil rikšu, dopravní prostředek poháněný lidskou silou. I když se vedou spory o tom, kdo a kde přesně toto vozidlo vymyslel, jedno je jisté. Slovo rikša pochází z japonštiny.

Dopravní prostředek poháněný lidskou silou

Podíváme-li se na termín rikša z lingvistického hlediska, zjistíme, že je odvozeno z japonského výrazu džinrikiša (人力車). Jedná se o složeninu 3 kandži (člověk + síla + vozidlo) poměrně jasně vyjadřující povahu dopravního prostředku.

Japonský, nebo americký vynález?

Rikša byla bezesporu vynalezena v 19. století a nahradila pomalejší a náročnější nosítka (ty museli nést 2 lidé). Existuje celá řada teorií o přesném původu. Nejčastěji je uváděna ta, že za vynálezem stáli 3 Japonci (Izumi Yosuke, Takayama Kosuke, Suzuki Tokujiro), jejichž jména jsou uvedena na listině z roku 1870. Dokument je opravňoval k provozování rikša dopravy po Tokiu.

Dalším možným vynálezcem je například americký misionář Jonathan Scobie. V 19. století pobýval v Japonsku. Jeho žena byla invalidní, a tak pro ní zhotovil vozítko, díky němuž jí mohl snadno vozit po ulicích města Jokohama.

Rikša ve světě

Nehledě na to, kdo opravdu sestavil první rikšu, vozidlo bylo v průběhu 19. století populární v mnoha částech Asie i Afriky. Ovládat vozítko mohl prakticky každý, kdo byl fyzicky zdatný. Jednalo se proto o oblíbený přivýdělek mnoha přistěhovalců. Řada rikš, které se proháněly po Číně či Jižní Africe, pocházela od japonských výrobců.

Na začátku 20. století byly rikši poháněné běžci nahrazovány variantami se 3 koly. Cyklista s vozítkem dokázal jet rychleji a urazit delší vzdálenost. I tak ale přišel úpadek tohoto typu dopravy, který začal být považován za přežitek starých časů.

Turistická atrakce 21. století

Zdá se, že 21. století je rikšám opět nakloněno. Tyto dopravní prostředky se objevují ve velkých městech (i v Evropě) jako méně hlučná a ekologická varianta klasických taxíků. V Japonsku i v dalších asijských státech jsou provozovány tzv. auto-rikši (v Thajsku se jim říká Tuk-tuk). Jedná se o vozítko se 3 koly poháněné motorem. Jeho provoz je zhruba o třetinu až polovinu levnější než v případě auta.