O měsíční princezně – japonská pohádka

Podobně jako v pohádce Momotaró, i v tomto příběhu nalezne bezdětný pár dítě, které se rozhodne adoptovat. Mimino je tentokrát objeveno mezi stonky bambusu a jedná se o holčičku, která vyroste do nebývalé krásy.

Úvod k japonské pohádce

Stejně jako v případě pohádky O pánu bezedného pytle rýže si nejprve nastíníme fakta týkající se příběhu. První dochovaná psaná verze pochází z 16. století. Pohádka je ale pravděpodobně podstatně starší, možná pochází už z 10. století. Příběh je znám pod různými názvy – například O sběrači bambusu (Taketori Monogatari, 竹取物語) či O princezně Kaguya (Kaguya-hime no Monogatari, かぐや姫の物語). 

O měsíční princezně

Jednoho dne se starší Japonec vydal do lesa sekat bambus. Všiml si podivného bambusového houští, které nezvykle zářilo. Rozhodl se místo prozkoumat a pod vrstvou bambusu objevil dítě o velikosti jeho palce. Nelenil a donesl jej domů. Manželka byla nadšená. Vlastní potomky pár neměl, a tak se mimina ujali a přijali jej za vlastní. Holčičce říkali Kaguya-hime.

Když se Japonec opět vydal do lesa sekat bambus, zjistil, že ze stonků vypadávají malé kousky zlata. Rodina rychle zbohatla a holčička měla bezstarostné dětství. Vyrostla do nebývalé krásy a zvěsti o jejím půvabu se rychle šířily Japonskem. 5 princů přijelo do vesnice a ucházelo se o ruku Kaguya-hime. Dívka jim sdělila, že si vezme toho, kdo jí přinese předmět, který po něm bude chtít. Jednalo se o legendární věci z dalekých krajin jako Buddhova miska z Indie, dračí šperk či ulitu kauri vytvořenou vlaštovkami.

3 z princů usoudili, že se jedná o nesplnitelný úkol a raději jeden po druhém donesli předměty, které vydávali za požadované. Dívka vždy lest prohlédla a aristokraté museli odejít s nepořízenou. 4. princ úkol vzdal a 5. zemřel, když se snažil jeden z předmětů získat.

Tou dobou se příběh o krásné dívce a jejích nápadnících dostal až k japonskému císaři. Nelenil a vypravil se spatřit krásku na vlastní oči. Byla to láska na první pohled a panovník Kaguya-hime požádal o ruku. Mladá žena nabídku zdvořile odmítla s vysvětlením, že nepochází z Japonska, a tak by takovéto manželství nebylo vhodné. Císař jí i přesto nabídl sňatek ještě několikrát, jeho nabídka nebyla nikdy přijata.

Toho léta se Kaguya-hime často dívala na Měsíc a při tom se jí oči zalévaly slzami. Adoptivní rodiče se jí ptali na důvody jejího smutku, leč dívka mlčela. Až jednoho dne jim sdělila, že nepochází ze Země. Jejím domovem byl Měsíc. Kvůli nebeským válkám byla poslána na Zem, aby se zde ukryla, než boje přejdou. Zlato, které adoptivní rodiče nacházeli v bambusovém háji, pocházelo od obyvatel Měsíce, kteří tak platili japonskému páru za to, že se o dítě starají.

Přišel čas návratu princezny na Měsíc. Kaguya-hime sepsala dopis na rozloučenou pro rodiče a pro císaře. Panovníkovi Japonska navíc k listu přiložila i lahvičku s elixírem života. Když si vládce list přečetl, byl zahlcen žalem. Zeptal se poddaných, kde se nachází nejvyšší hora a vyslal je tam, aby na jejím vrcholku spálili dopis i lektvar nesmrtelnosti. Doufal, že se tak o jeho gestu dozví princezna dlící na Měsíci.

Dovětek k japonské pohádce

Horou, na niž se Japonci vydali úkol splnit, byla posvátná Fudži. Říká se, že když se na jejím vrcholku objeví kouř, jedná se právě o signál vysílaný ke Kaguya-hime. Lingvisté spekulují, že japonské slovo pro nesmrtelnost  – fuši (不死) může mít souvislost právě s příběhem O měsíční princezně.

P.S. Pokud máte japonské pohádky rádi, můžete si zakoupit knihu: Pohádky japonských dětí od českého autora J. Hlouchy.