Kde všude se mluví japonsky?

Japonština je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí na světě. Ačkoliv většina z nich žije v Japonsku, kvůli historickým a migračním důvodům existují i další státy, v nichž se nachází japonsky hovořící menšiny.

Co se týče japonského jazyka, nejsou lingvisté jednotní. Někteří jej řadí mezi euroasijské jazyky, jiní mezi altajské jazyky a možná, že patří někam úplně jinam. V každém případě zatímco my se celkem snadno domluvíme se Slováky a příležitostně se můžeme dorozumět i s dalšími slovanskými národy, Japonci to tak jednoduché nemají. Japonština je natolik specifická, že se s ní domluvíte jen v rámci japonsky hovořící komunity.

Japonština v Asii, Austrálii a Americe

Taiwan, Čína, Korea a Filipíny. V těchto státech můžete stále potkat lidi, kteří hovoří japonsky. Je tomu tak z historických důvodů, neboť na začátku 20. století (hlavně pak v období 2. světové války) Japonci tato území anektovali či okupovali. Obyvatelé se proto začali učit japonštinu jakožto jazyk císařství a někteří japonštinu ovládají dodnes.

Japonština se rozšířila do dalších států i prostřednictvím migračního procesu Japonců. Japonsky hovořící menšiny nalezneme ve Spojených státech amerických (hlavně Hawaj a Kalifornie), v Kanadě (Vancouver), v Austrálii i v Peru a v Argentině. Naprostý prim si ale drží Brazílie. Právě v této zemi se nachází největší počet lidí ovládajících japonštinu mimo Japonsko.

Japonci v Brazílii

Proč má 1,5 milionu obyvatel Brazílie japonské předky? Budeme si muset dát menší historickou exkurzi. Proslulým produktem tohoto jihoamerického státu je bezesporu brazilská káva. Nejprve byli pro práci na plantážích využíváni otroci. V roce 1850 tomu byla učiněna přítrž, a tak bylo potřeba hledat novou pracovní sílu. Brazilské elity se tedy rozhodly nalákat Evropany, aby přijeli pracovat na pole s kávou. Tuto výzvu přijali hlavně italští migranti. Brzy se ale ukázalo, že pracovní podmínky se příliš neliší od těch, se kterými se museli potýkat otroci, a tak vláda Itálie zakázala v roce 1902 další migraci svých obyvatel do těchto končin.

Souběžně došlo v Japonsku k procesu industrializace (období Meidži) a s tím i k rychlému nárůstu populace. Možnosti, kam by mohli Japonci emigrovat, byly tehdy omezené (restrikce platily pro Japonce v USA i v Austrálii), východiskem tedy byla právě Brazílie, kde nové přistěhovalce poptávali. V roce 1908 přijelo prvních 790 Japonců do tohoto jihoamerického státu. Drtivou většinou z nich byli farmáři. Když vypukla 1. světová válka, v Brazílii žilo již více než 150 000 Japonců. Většina z nich bydlela v okolí Sao Paula, kde se nacházelo velké množství kávových plantáží.

Mnoho Japonců si myslelo, že prací v Brazílii rychle zbohatne a brzy se vrátí do Japonska. Realita ale nebyla příliš růžová, a tak se osvědčila spíše strategie našetřit si a koupit si malý kus země, který by bylo možné obhospodařovat. Japonská komunita žila poměrně uzavřený život, neboť ji od Brazilců odlišoval nejen jazyk, ale i náboženství a řada dalších kulturních faktorů. Proto začaly vznikat japonské školy, kde se děti učily primárně japonštinu. I když postupem času došlo k prolínání japonské a brazilské kultury, řada lidí s japonskými předky stále japonštinu alespoň pasivně ovládá.

P.S. O komunitě Japonců v Německu si můžete přečíst v článku Japonská čtvrť v Düsseldorfu.