Japonský čajový obřad

Zájemci o japonskou kulturu se dříve či později setkají se specifickým čajovým obřadem, který je součástí asijské kulturní tradice. V tomto článku naleznete základní fakta, která Vám přiblíží, jak tento rituál může probíhat. V pokračování se dočtete o jeho současné české podobě.

Původ čajového obřadu

Historie pití čaje sahá v Japonsku do 9. století našeho letopočtu. Tehdy měl podle legendy mnich Eichu po svém návratu z Číny představit Japoncům tento nápoj jako léčivý prostředek. Pití čaje se brzy stalo společenskou událostí spojenou s příjemným chuťovým požitkem. Na japonských ostrovech se proto začaly pěstovat různé čajové odrůdy. Ve 12. století se v Japonsku zabydlel nový typ čaje, matcha, který má svou specifickou úlohu v čajovém obřadu.

16. století je považováno za zlatý věk čajového obřadu. Právě tehdy byly stanoveny základní kameny rituálu sestávající z harmonie, respektu, čistoty a klidu. Ačkoliv se během staletí začaly jednotlivé čajové obřady lišit v některých detailech, tyto čtyři zásady přetrvávají.

„Horká voda na čaj“

Nyní tedy k samotnému obřadu. Ten nese název cha-no-yu. V překladu tato slova znamenají „horká voda na čaj“. Rituál se odehrává ve speciální, k tomuto účelu postavené čajové chýši. Pozvaní hosté vstoupí do zahrady a jdou mlčky směrem k budově. U vchodu na ně čeká hostitel, který je poklonou přivítá. Hosté si následně omyjí ruce a vypláchnou ústa. Po příslušném pokynu se přesunou na jim určené místo.

Nejprve se hostům servíruje tzv. syté cukroví (omogashi), které se podobá našemu želé. Samotnou přípravu čaje vede hostitel. Jeho úkolem je otření čajového servisu a nahřání šálků. Když je porcelán řádně připraven, hostitel do něj vsype čajovou práškovou směs. Hosté tak mohou ochutnat tzv. hustý čaj (koicha) a nebo tzv. řídký čaj. K přípravě vybraných čajů je hojně využívaná bambusová metlička časen (chasen), jejíž pomocí lze typický japonský čaj vyšlehat až do zelené pěny.

Zdvořilost nadevše

Japonský čajový obřad se řadí do kategorie rituálů z prostého důvodu. Průběh se dá velice snadno odhadnout. Hostitel i hosté se snaží plnit své předepsané role. Zatímco majitel čajové chýše se snaží o pečlivou přípravu nápoje, jeho přátelé musí dbát etikety. Jakmile host obdrží šálek čaje, měl by se svého souseda optat, zdali se smí napít. Před samotnou konzumací je na místě i projevení vděčnosti hostiteli.

Přesná posloupnost úkonů se ovšem liší podle různých čajových škol, které se v průběhu staletí vydělily. Zpravidla rituál trvá několik hodin. Samotné pití čaje je ale jen jeho nepatrnou součástí. Po jeho konzumaci následuje rituální očista šálků i vyslovení obdivu hostiteli nad překrásným porcelánem, který vlastní.