Džuničiró Tanizaki: Klíč – japonský erotický román

Román Klíč dává příležitost nahlédnout do deníků japonských manželů. Kvůli společenských pravidlům, studu i výchově nejsou schopni spolu přímo mluvit o svých sexuálních touhách. Intimní myšlenky proto svěřují svým deníkům a možná doufají, že do nich druhá polovička jednoho dne nahlédne…

Významný japonský spisovatel

Džuničiró Tanizaki (Tanizaki Jun’ichirō; 谷崎 潤一郎 ) patří mezi přední japonské spisovatele 20. století. Několikrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho proslulost dokládá i fakt, že se od roku 1965 v Japonsku uděluje výroční Tanizakiho cena (Tanizaki prize). Ucházejí se o ní japonští spisovatelé (žánr drama a fikce).

Japonský román psaný deníkovou formou

My se blíže podíváme na Tanizakiho román Klíč. Ten vyšel v roce 1956 a čtenářům je k dispozici i jeho český překlad. Jedná se o útlou knihu (152 stran) psanou formou deníkových zápisků. V příběhu vystupují jen 4 postavy (2 přímo a  2 nepřímo). Jedná se o manžele, kteří si píší deník a ze svého pohledu popisují dění v jejich životech.

Přebal knihy Klíč slibuje provokativní příběh.
Přebal knihy Klíč slibuje provokativní příběh.

Sexuální vztah 2 (3) Japonců

Postarší manžel trpí tím, že jeho sexuální výkonnost již není tím, čím bývala. Při jedné z návštěv potenciálního nápadníka dcery si povšimne, že tento mladý muž (pan Kimura) pokukuje spíše po jeho manželce. Možná je to jen zdání, možná ne. V každém případě manžel zjistí, že žárlivost v něm vyvolává náruživost. Rozhodne se tedy pana Kimuru zvát častěji a zkoumá náznaky chování jeho manželky vůči hostovi.

Podstatnou součástí příběhu je i to, že manžel je nespokojen s jistou upjatostí manželky. Ta totiž nevychází vstříc jeho zálibě ve zkoumání jejího těla pod září lampy. Hlavní mužská postava brzy zjistí, že pokud ženu opije do bezvědomí (během bujarých večírků s panem Kimurou), může si pak s jejím tělem dělat, co se mu zlíbí. I kdyby totiž manželka byla přeci jen vzhůru, morální kodex jí nedovolí odhalit fakt, že ví o tom, co s ní manžel nevhodného provádí.

Zvláštní hra mezi manželským párem se rozjíždí a zpočátku je to vskutku zajímavé čtení. Ve druhé části mi ale přišlo, že už příběh ztrácí dech a upadá do jisté monotónnosti. Jedna z postav ve svém deníku často ujišťuje o tom, že by jí ani nenapadlo přečíst si cizí zápisky a zároveň se tváří, že vše popisuje pravdivě. Jak už to ale bývá, vypravěč nemusí být 100% spolehlivý a možná sleduje vlastní cíle.

Doporučení

Příběh je krátký, a tak Vám jej mohu doporučit. Mně osobně přišly nejzajímavější postavy dcery a nápadníka, pana Kimury. Objevují se totiž jen ve vyprávění manželů, takže o jejich skutečných motivech může čtenář jen spekulovat a vybírat si z rozličných variant.

P.S. Pro fajnšmekry ještě uvádím, že knihu přeložila Vlasta Winkelhöferová, jedna z autorek publikace Vějíř a meč.