Den Šówa – japonský státní svátek

29. duben je dnem, kdy Japonci slaví tzv. Den Šówa (Shōwa no Hi, 昭和の日). Jedná se o datum zasvěcené vzpomínkám na období vlády císaře Hirohita (1926-1989), do nějž spadá řada událostí, která určila budoucí směřování Japonska.

Období vlády císař Hirohita

29. dubna 1901 se narodil následník japonské císařského trůnu, korunní princ Hirohito. Ve věku 21 let se vypravil na 6 měsíční cestu po Evropě. Navštívil Velkou Británii, Francii, Nizozemí i Belgii a jistě si povšiml pokročilé industrializace v těchto státech. V roce 1926 umírá jeho otec, a tak začíná období vlády císaře Hirohito, které trvalo 63 let. Panovník se zapsal do japonských dějin jako nejdéle vládnoucí monarcha.

Počátek císařovy vládl byl spojen s rostoucím vlivem armádních představitelů na vývoj Japonska. V roce 1937 vstupuje Země vycházejícího slunce do několikaletého konfliktu s Čínou, který dnes známe pod termínem Druhá čínsko-japonská válka (1937-1945). 7. prosince 1941 pak dochází i k neblaze proslulému útoku na Spojené státy americké, respektive na Pearl Harbor.

Další tragické události vyúsťující ve svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki jistě znáte z hodin dějepisu. Následovala oficiální prohra Japonska. Císař nicméně nebyl spojeneckými vojsky sesazen, zůstal na trůnu a v roce 1947 byla přijata ústava, která měnila celou řadu starých pořádků. Císař se stal pouhým symbolem státu a jeho faktická moc byla omezena.

Oživení ekonomiky Japonska

50.-70.  léta jsou v Japonsku obdobím, kdy docházelo k prudkému rozvoji ekonomiky. V roce 1964 se v Tokiu konaly olympijské hry a k této významné příležitosti byl do provozu uveden i novodobý symbol japonské preciznosti, šinkansen.

Japonsko si rychle získalo význačnou pozici na trhu s elektronikou. Za vlády císaře Hirohita, jehož období vlády se označuje termínem Šówa, se začal prodávat například walkman firmy Sony (1979).

Oslavy Dne Šówa

Oficiálně je den určen na rozjímání o událostech, které se udály v období vlády císaře Hirohita. Prakticky je ale Den Šówa prvním svátkem z tzv. Zlatého týdne. Jedná se o období, kdy po Dnu Šówa následují další svátky: Den ústavy (3. května), Den zeleně (4. května), Den dětí (5. května).  Řada Japonců tak využívá příznivé souslednosti státních svátků a odjíždí na delší dovolenou společně se svými rodinami.