Den jarní rovnodennosti – japonský státní svátek

Den jarní rovnodennosti (šunbun no hi; 春分の日) je jedním z pohyblivých japonských státních svátků. S precizností sobě vlastní čekají Japonci na přesné výpočty určující, na který den bude následující rok svátek připadat. Většinou je to 20. či 21. březen.

Rok změn – 1948

Rok 1948 byl velice významným mezníkem určujícím další vývoj poválečného Japonska. V rámci balíčku nových ustanovení došlo i k vyhlášení řady aktuálních státních svátků. Od tohoto data tak Japonci slaví například Den dospělosti, Den dětí, ale také Den jarní rovnodennosti, na který se dnes zaměříme.

Předchůdcem Dne jarní rovnodennosti byl šintoistický svátek známý pod termínem Shunki kōreisai ( 春季皇霊祭). Záhy po druhé světové válce nicméně docházelo ke snaze oddělení státu a náboženství, proto je současný Den jarní rovnodennosti oproštěn od oficiálních teologických konotací.

Týden oslav v Japonsku

Dvakrát za rok dochází k jevu, kdy den i noc trvají stejně dlouhou dobu. Jedná se o jarní a podzimní rovnodennost. Jde o období, kdy dochází k jasnému předělu ročních období a s tím spojeným rituálům. V březnu připadá státní svátek Den jarní rovnodennosti doprostřed týdne oslav přicházejícího jara známého pod názvem Haru no higan.

Tradiční japonské způsoby oslavy

Den jarní rovnodennosti je tradičně vhodným časem pro vyjádření úcty předkům. Japonci se vypravují na hřbitovy, kde zvelebují hroby. Někteří přináší i drobné dary v podobě květin.

Stejně tak je tradičně přelom zimy a jara považován za dobré období pro udělání tlusté čáry za minulostí, případně za ideální čas pro nový začátek. Projevit se to může důkladným úklidem domácnosti, a nebo třeba zapsáním se do kroužku ikebany, kaligrafie či počátkem jiné nové aktivity. Pro japonské farmáře je Den jarní rovnodennosti navíc vhodnou příležitostí pro modlitby za dobrou úrodu v nadcházející sezóně.

Den jarní rovnodennosti je pro Japonce i dobrou příležitostí k tomu, aby strávili čas v úzkém rodinném kruhu. Někteří volný den využívají k cestě do města či vesnice, odkud pocházejí, a pro setkání s blízkými, které jindy během roku nemají čas navštívit.