Na kole kolem hory Fudži až do lesa sebevrahů

Čtvrtý den v Japonsku se opět nesl ve znamení zatažené oblohy. Vrcholky hor zakrývala šedivá oblaka, která neustále hrozila deštěm. „Ještěže už dnes jedeme pryč!“ pomyslela jsem si během snídaně. Přesto jsem se neubránila mírnému smutku. Tohle, na japonské poměry, malé město mi přirostlo k srdci. Pokračování textu Na kole kolem hory Fudži až do lesa sebevrahů

Údolí Kamikoči – výlet do srde japonských Alp

V šest hodin ráno vstát, dojít si na snídani, sbalit nejpotřebnější věci a vyrazit na vlak směr Šinšimašima (Shin-shimashima). To byl náš plán pro dnešní den. Počasí však bylo jiného názoru. Už první pohled z okna pokoje na hory obklopující Macumoto, přes které se valila tmavá oblaka nevěstil nic dobrého. Pokračování textu Údolí Kamikoči – výlet do srde japonských Alp

Útěk do města samurajů – Macumoto

S Tokiem se loučíme dříve, než jsme si ho stačili „pořádně“ prohlédnout. Tlačí nás čas a můj šílený plán vidět z Japonska co nejvíce. Proto se po báječném obědě přesouváme zpět do stanice Šindžuku (Shinjuku). Nejvytíženější nádraží na světě denně přepraví zhruba 3,6 milionů lidí! Celkem dvanáct linek vyjíždí z 36 nástupišť, z nichž vedou dvě stovky východů. S nádražím těsně sousedí rozlehlá síť obchodů a restaurací, která prakticky vytváří další podzemní město. Pokud se někde vyplatí přijít s velkou časovou rezervou, pak je to právě tady. Pokračování textu Útěk do města samurajů – Macumoto

Na obědě u Totora

Japonsko je známé svými tematickými kavárnami, bary a restauracemi. Každý si zde bez problému najde svůj malý ráj, ať už jste milovníky zvířat, dívek v uniformách nebo anime. Já se řadím do té třetí skupiny. Už jako dítě jsem viděla Princeznu Mononoke a Cestu do Fantazie. Žádnou postavu jsem si však nezamilovala tolik jako korpulentního lesního ducha Totora. A tak bylo o jednom z míst, která musím bezpodmínečně v Tokiu navštívit rozhodnuto dlouho dopředu. Pokračování textu Na obědě u Totora